Morávka Bebek - Slavíč - Úspolka

Napsal Pavlína Schottnerová dne . Publikováno v Výlety

Není nad to se vydávat na túru s lidmi, kteří si jí již prošli. Potom dostanete "zasvěcené" informace, např. o délce trasy. Cestu od Bebka na Slavíč jsme ukuli za jízdy autem, takže nebyla možnost si informace někde ověřit. Mapu jsem sice s sebou měla, bohužel špatnou. O cm se naše trasa minula s jejím formátem.

Stano tvrdil, že od Bebka je to na Slavíč asi 6 km takovou pěknou procházkou. S procházkou by i měl pravdu, ale 6 km byl úlet. Bylo to 11,5. Na Slavíči jsme se vrhli na jídlo a pití a dumali, jak zpět. Stejnou cestou se nikomu nechtělo. Přicházela v úvahu ještě varianta po zelené k Horákovi a pak po modré k Bebkovi, ale to i Stano vylučoval jako namáhavé. (Ve skutečnosti to muselo být strašné!) Volala jsem Marti, ať zjistí v kolik jede bus z Úspolky na konečnou, jelikož další varianta bylo dojít na zastávku Úspolka a busem dojet k Bebkovi. Šlapat po asfaltu se nikomu nechtělo a k Bebkovi bylo nutné se dostat, protože tam stálo auto. Ukázalo se, že jeden spoj jede za 10 minut a druhý za cca 3 hodiny, což nebylo nijak překvapující. Přesto jsme vybrali tuto možnost.

Značně se ochladilo a původní krátký pochod se měnil v trestnou výpravu. Aspoň pro mě. Byla jsem nejslabší článek expedice a ve finále jsem zakopávala o vlastní nohy. Samože jsme na Úspolku dorazili tak, že čekat na bus a dojít to - rovnalo se být v cíli ve stejný čas. Když jsme se doplahočili na zastávku Kaluže, klesli jsme se Stanem do prachu a vyhlíželi bus. V nohou přes 20 km. Vlada s Martinem čekat odmítli a šli pro auto. Zpět byli v rekordním čase, asi proto, že jsem je nezdržovala. Jedouce domů jsme autobus minuli u přehradní hráze.

cestou na Slavíč Okrouhlice už skoro Slavíč

více fotek v galerii po kliku na kterýkoli obrázek